Český jazyk - měkké a tvrdé souhlásky

Měkké a tvrdé souhlásky

MĚKKÉ SOUHLÁSKY

po měkkých souhláskách píšeme měkké i / í

př.  žirafa, šiška, číslo, říkanka, citron, Jitka, dítě, tisk, nic

---

TVRDÉ SOUHLÁSKY

po tvrdých souhláskách píšeme obvykle tvrdé y / ý

př: nohy, chytrá, kytara, čáry, hody, tykadlo, nadšený

Jenže to neplatí vždycky.

Kdy se po tvrdých souhláskách píše měkké „i“

• v češtině máme i slova, ve kterých se po tvrdých souhláskách píše měkké „i“
• jsou to slova cizího původupř: hit, hitparáda, chirurg, kino, tričko, rizoto, diktát, tipovat, titulky,… 

Jak se slovo správně píše si můžete ověřit v knize Pravidla českého pravopisu. Jestli ji nemáte po ruce, zkuste to na webu PRAVIDLA.CZ.

---

Jak si zapamatovat tvrdé a měkké souhlásky

Nabízí se například písnička z alba Školička s Dádou (1994) od Dagmar Patrasové. Píseň se jmenuje  Měkké „i“ a tvrdé „y“. Album i jednotlivé písně najdete na webu Supraphonu.

MĚKKÉ „I“ A TVRDÉ „Y“ (D. Patrasová)

Ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni
Tam se všude píše měkké i
Měkké i, ne ypsilon
Ypsilon by napsal slon
Kde se píše pouze měkké i?
v ŽI ŠI ČI ŘI CI JI DI TI NI 

Hy, chy, ky, ry, k tomu dy, ty, ny
Tam se všude píše tvrdé y
Tvrdá y jsou bez tečky
Véčka mají stonečky
Kde se píše pouze tvrdé y?
v HY CHY KY RY a pak v DY TY NY

Nakonec malé cvičení.

 Než z toho budeme zničení.
 

Žíhaná žížala žije
A šilhavé šídlo šije
Čiperný čížek se stále čílí
Skřivan je ve skříni rozmařilý
Cibule na citron civí
V Jihlavě jihnou už jívy

Dítě se podivným divům diví
Titěrný čertík je všeho chtivý
A nikdy nic nikde není
Takové jak v téhle písničce

Hyena hýká a teď hyne
Tchýně se chystá do kuchyně
Kytara, Kypr a kyselý kyslík
Rychlý rys rýsoval, pak se vysvlík
Dýně se v dýmě nadýmá
V tympánu tykev noty má
Nymburk je na hony vzdálený
Alespoň téhle písničce
Druhá třído, kdopak mi to zopakuje?
Hmm, tak tedy všichni!

SUCHÝ, Ondřej, Felix Slováček a Dagmar PATRASOVÁ. Měkké „i“ a tvrdé „y“ (BFLMPSVZ). Studio A Karlín: SUPRAPHON, 1994.