V češtině
můžeme hlásky dělit do dvou velkých skupin: samohlásek (a, e,
i, o, u, y) a souhlásek. Souhlásky pak můžeme rozdělit ještě
do tří zvláštních skupin, které nám už svým názvem říkají,
jaké i/y po nich můžeme ve slovech psát. Po měkkých
souhláskách píšeme
v českých slovech vždy měkké I, po tvrdých
souhláskách zase
píšeme vždy tvrdé Y. U obojetných
souhlásek se
pak řídíme trochu složitějšími pravidly.
Pro
nás je teď důležité vědět, že:
Mezi měkké souhlásky řadíme: ž. š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Po všech těchto souhláskách píšeme v češtině I.
Mezi tvrdé souhlásky patří: h, ch, k, r, d, t, n. Po všech těchto souhláskách píšeme v češtině tvrdé Y.
Mezi obojetné
souhlásky patří: b, f, l, m, p, s, v, z. Někdy píšeme po
dané souhlásce tvrdé y/ý nebo měkké i/í.
Žádné komentáře:
Okomentovat