Velikonoční zvyky a tradice
Velikonoce jsou
křesťanskými oslavami, připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho smrt i
vzkříšení. Název je odvozen od Velké noci – noci, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých.
Velikonoce se konají
vždy v neděli po prvním jarním úplňku.
Velikonoční týden se nazývá týdnem pašijovým, jednotlivé dny v tomto týdnu mají
své názvy a pojí se s nimi i některé pověry.
Květná neděle - je poslední postní nedělí. Podle Bible v
tento den přijíždí Ježíš a jeho učedníci oslavit do Jeruzaléma svátek Pesach.
Název této neděle je odvozen z květů, které připomínají palmové větve s květy,
kterými lidé přijíždějícího Ježíše vítali a kterými se zdobí kostely. Na
Květnou neděli se tradovalo, že se nemá nic péct, aby se nezapekl květ na
stromech a ten by pak neměl žádnou úrodu.
Modré pondělí - je posledním masopustním pondělím.
Název je pravděpodobně odvozen od látky, která se ten den vyvěšovala v kostele.
Dříve se kostely zdobily modrým či fialovým suknem. V tento den by se nemělo
pracovat.
Šedivé úterý - v tento den se důkladně vymetalo a uklízelo
obydlí.
Škaredá středa - říká se jí též Smetná,
Černá nebo Sazometná. Podle Bible je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil
Ježíše. Podle pověry, budete-li
se v tento den mračit, pak Vám to zůstane tak po celý rok.
Zelený čtvrtek - naposled se do Velikonoc rozezní
zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Znovu se ozvou až na Bílou sobotu. V tento
den se traduje, že je zdravé jíst něco zeleného, to proto, aby byl člověk
zdravý po celý následující rok. Také se tradovalo, že kdo se tento den ráno
omyje ranní rosou, ten má pevné zdraví na následující rok rovněž zajištěno. Nikdo
by se neměl s nikým hádat, jinak nás hádky a neshody budou provázet celý rok.
Také bychom si rozhodně v tento den neměli od nikoho půjčovat, ale pokud dříve
půjčené dnes vrátíme, pak si k nám údajně najdou cestu i peníze. Chcete-li mít
hojnost peněz, zacinkejte mincemi v kapse při zvuku zvonů.
Velký pátek - v tento den byl podle
Bible Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Pro křesťany dnes platí přísný půst.
Na Velký pátek se prý podle tradice otevírá země a vydává své poklady. Naši
předkové v tento den dodržovali následující pořekadlo: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce,
neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš,
nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Bílá sobota - končí půst, který trval
celých předešlých 40 dní. Na bílou sobotu se v domácnostech uklízí, pečou se
mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky. Zvláštní
tradice se v tomto dni váže k ovocným stromům. Za jejich „probuzení" k
příští úrodě se postřikovaly vodou, nejčastěji lidé stromy třásli. Pro Křesťany
je tento dnem rozjímáním, v sobotu večer pak začínají vigilie – velikonoční
bdění a tím se začíná slavnost Kristova, jeho vzkříšení.
Velikonoční neděle - neboli Boží hod velikonoční je
největším křesťanským svátkem, protože Ježíš v tento den vstal
z mrtvých. Pusťte se do pečení velikonočního beránka. Naši předkové také
na Velikonoční neděli světili v kostelích jídlo, a to jak beránky, tak
mazance nebo chleba.
Velikonoční pondělí - během Červeného neboli Velikonočního pondělí chodí
chlapci za děvčaty s pomlázkou. Šleháním pomlázkou se ženám předává
svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Děvčata koledníkům vážou na
pomlázky barevné stuhy, dávají jim malovaná vajíčka jakožto výslužku. Symbol
vejce je symbolem nového života, plodnosti, životní síly, návratu jara.
Zdroj:
https://www.spektrumzdravi.cz/velikonocni-zvyky-a-tradice
https://www.jenzeny.cz/domacnost/skareda-streda-zeleny-ctvrtek-a-velky-patek-co-v-tyto-dny-delat-a-cemu-se-vyhnout?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Žádné komentáře:
Okomentovat